Uložení implantátu
Prsní implantáty mohou být uloženy v jedné ze dvou možných anatomických vrstev - subglandulárně nebo submuskulárně. Odseparováním těchto vrstev během operace se vytvoří dutina, do které je implantát vložen. Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Jednoznačná odpověď na otázku, které umístění implantátu je lepší, neexistuje. K rozhodnutí je třeba vzít v úvahu tloušťku vrstvy podkožního tuku a množství tkáně prsu, míru poklesu prsu, stav muskulatury a další faktory.
Subglandulární uložení
Implantát je umístěn pod prsní žlázu, na svrchní povrch velkého prsního svalu, tedy do prostoru vytvořeného mezi svalem a tukově-žlaznatým tělesem prsu.
Uložení je výhodné u žen s mírným poklesem prsů, protože zvětšením objemu prsu se tento problém poklesu vyřeší bez nutnosti pexe prsů. Pokud má žena dostatek tkáně k zakrytí implantátu, uložení implantátu nad sval dává poněkud přirozenější vzhled. V pooperačním období je obvykle menší bolestivost, zotavení bývá obvykle rychlejší. Při cvičení ve fitness nedochází při posilování k deformitě při stažení prsních svalů. Uložení oválných implantátů subglandulárně je výhodné pro ženy, které si přejí zvýraznit horní partie prsů.
Naopak u žen s malým množstvím tkáně je vyšší riziko viditelného vrásnění povrchu implantátu. Protože je implantát blíže tělesnému povrchu, může být také viditelný nebo hmatný okraj implantátu, zejména při jeho větší velikosti. V těchto případech dochází časem v důsledku působení gravitace i k většímu prověšení prsu. Při subglandulárním uložení je také udáváno poněkud větší riziko vzniku kapsulární kontraktury.
Submuskulární uložení
Implantát je vložen nejen pod prsní žlázu, ale i pod velký prsní sval - do prostoru mezi velkým prsním svalem a žebry s mezižeberními svaly.
Uložení je vhodné při nedostatečném množství tkáně vlastních prsou, protože sval pomáhá zakrýt okraje implantátu. Také je menší riziko kapsulární kontraktury a snazší provedení mammografie.
Nevýhodné je toto uložení u žen s výraznějším poklesem prsů, protože implantát ve vzpřímené poloze poklesává v důsledku fixace k pektorálnímu svalu méně než vlastní prsní tkáň. Výsledný vzhled je pak nepřirozený, protože tkáň prsu visí přes implantát a působí tak dojmem separace od implantátu. Méně vhodné je uložení také pro ženy cvičící v posilovně, které mohou pozorovat nepřirozený tvar prsu či pohyb implantátu při posilování svalstva hrudníku.
Ve srovnání se subglandulárním uložením bývá několik dní po operaci větší bolestivost - sval se musí rozepnout a přizpůsobit novým podmínkám.



