Příznaky syndromu karpálního tunelu
Příznaky se obvykle objevují postupně a zpočátku bývají jen přechodné, často jen po větší mechanické zátěži. Bez adekvátní léčby se však obtíže v důsledku postupujících chorobných změn na nervu obvykle stupňují. Později jsou víceméně trvalé, bez úlevy po protřepání ruky. Problémy mohou být jednostranné, postižení obou rukou ovšem nebývá výjimkou.
V prvním stadiu jde o iritační projevy v důsledku dráždění jednotlivých druhů nervových vláken - parestézie, dysestézie či hyperestézie. Nejčatěji jde o brnění, pálení a mravenčení různé intenzity. Velmi často se obtíže stupňují v noci, nemocní se budí či vůbec nemohou spát.
Stav posléze přechází do stadia příznaků zánikových v důsledku pokračujícího pošození nervových vláken - iritační projevy se mění v hypestézii, pocit tupnutí a nepříjemné bolesti.
Typicky příznaky syndromu postihují 1.- 4. prst, případně mohou být postiženy jen některé z nich. Výjimečně se můžeme setkat i s problémy anatomicky neodpovídajícími místu útlaku středového nervu, tj. např. brnění malíku či vyzařování bolesti do předloktí.
Vysvětlením jsou anatomické odchylky průběhu větví n. medianus, (spojka k větvice ulnárního nervu) případně může jít i o kombinované postižení např. v důsledku diabetické neuropatie při současném onemocnění cukrovkou.
Kromě poruchy citlivosti je u plně rozvinutého syndromu karpálního tunelu postižena i jemná motorika. Tyto příznaky souvisejí s narušením trofické funkce nervu, jehož motorická vlákna zásobují svalstvo thenaru. Svalstvo je nejprve hypotonické, později atrofuje. Klinicky se projeví neobratností ruky, neschopností jemné manipulace a vypadáváním drobných předmětů z ruky, případně i sníženou silou úchopu.
Míra obtíží může kolísat v čase, ovšem postupně intenzita i spektrum příznaků narůstá, protože mechanická příčina útlaku nervu trvá.
Poslat na email
Tisknout))
